Možná vám připadá, že hromosvod je jen kus drátu zapíchnutého do země, a že na tom není nic zvláštního. Rozhodně není nutné jej podrobovat nějaké revizi od elektrikáře v Praze 7, vždyť se na něm ani nemá co pokazit. Zpočátku to tak může být, prvních pět let skutečně může hromosvod perfektně sloužit svému účelu, ale pak se mohou začít projevovat první problémy.
Povětrnostní vlivy – na hromosvody působí tepelné a UV sluneční záření, dešťové srážky, silný vítr, sníh a námraza a to vše může urychlit degradaci materiálu a uvolnění svodu z ocelových příchytek. U hromosvodu je zásadní, aby kladl případnému bleskovému výboji minimální odpor a blesk tak mohl bezpečně a hlavně rychle sjet do země. Pokud se někde objeví nějaký zádrhel, blesk může rozžhavit svod i svorky a může tu pak dojít i k rozsáhlému a závažnému požáru.
Mechanické vlivy – hromosvody bývají občas poškozeny stavební činností, zejména v rámci amatérských akcí, jako jsou výměny střešních krytin, natírání nebo oprava okapů, nové omítky, výměna oken a parapetů, stavba přístřešků a pergol a další stavební práce. Někteří řemeslníci nebo domácí kutilové na hromosvod vůbec nedbají a může se stát, že jej odříznou, protože jim překáží, a zapomenou to majiteli domu oznámit, anebo to záměrně zamlčí.
Koroze – hromosvody se vyrábí z konstrukční uhlíkové oceli, která koroduje, což znamená, že nevydrží věčně. Koroze se ovšem může projevit i pod zemí, a pokud se tam svod kvůli korozi přeruší, přestane zařízení plnit správně svou funkci. Nefunkční hromosvod je pak spíše na obtíž a může naopak přivodit spoustu problémů i závažných situací, například navede blesk na další kovové části objektu – na střešní krytinu, okapy, okenní parapety, elektroinstalaci v domě anebo anténní svody. Bleskový výboj tu pak může zapálit hořlavé předměty a může někoho i usmrtit.